Tahové poměry racka černohlavého v ČR

Racek černohlavý je výjimečným druhem v rámci celého evropského areálu, a to jak neuvěřitelně rychlou (a rozsáhlou) změnou rozšíření v posledních 30 letech, tak také rozsahem znalostí o této změně. Ta je dána několika okolnostmi, především ale velmi rozsáhlým barevným kroužkováním ptáků v celém areálu (a velmi dobrou koordinací předávání všech informací). Ve všech zemích areálu fungují národní koordinátoři výzkumu racka černohlavého.

Cílem výzkumu je především dlouhodobé sledování změn početnosti, úspěšnosti hnízdění, bionomie a tahových poměrů tohoto druhu.

Doba výzkumu: na jižní Moravě od doby prvního zahnízdění v roce 1983, na všech dalších lokalitách s větší intenzitou od poloviny 90.let.

Spolupráce probíhá především s ornitology z oblastí stálých hnízdišť, tj. Karlem Poprachem (monitoring PR Chomoutovské jezero u Olomouce) a Markem Haluzíkem, sledujícím rybníky na Karvinsku.

 

Abstrakt nejnovější publikace věnované výzkumu tohoto druhu v ČR, včetně seznamu významné literatury.

Chytil J., Poprach K. & Haluzík M. 2009: Migrační chování české populace racka černohlavého (Larus melanocephalus). Sylvia 45: 107-123.

Práce shrnuje dosavadní výsledky kroužkování racka černohlavého na území Česka. Do května 2009 zde bylo okroužkováno 222 jedinců (177 mláďat, 45 dospělých), z toho barevnými kroužky bylo označeno 116 mláďat a 35 dospělých ptáků. Alespoň jedno zpětné hlášení bylo získáno od 81 jedinců (36 %), u starých, barevně kroužkovaných ptáků dosáhlo toto číslo 74 %. Celkový počet zpětných hlášení je 556. Racek černohlavý je výjimečným druhem, u něhož velmi výrazná část zpětných hlášení pochází z odečtů barevně kroužkovaných ptáků. Naši ptáci opouštějí hnízdiště ke konci července, dospělci stejně jako jinde v Evropě táhnou asi o 2 týdny dříve než mláďata. Převažuje tah západním směrem na atlantské pobřeží západní Evropy. Nejvzdálenější nálezy pocházejí z Irska a jižního Portugalska. Věrnost hnízdištím je nízká. Nejvyšší počet nálezů cizích kroužkovanců pochází z Polska a Slovenska (8, resp. 4 jedinci). Byl zjištěn rozdílný tah ptáků ze stejných hnízdišť, čtyři případy dokumentují pohnízdní tah údolími velkých řek. Nejvyšší zjištěné stáří je min. 16 let a 11 měsíců.

Literatura

 Ardamatskaya T. 1999: Breeding sites of Mediterranean Gull Larus melanocephalus in the countries of the former Soviet Union. In: Meininger, P., Hoogendoorn, W., Flamant, R., Raevel, P. (eds.): Proceedings of the 1st International Mediterranean Gull Meeting, Le Portel, Pas-de-Calais, France, 4 – 7 September 1998, pp. 19 – 24. EcoNum, Bailleul.

Bekhuis J., Meininger P. & Rudenko A.G. 1997: Mediterranean Gull (Larus melanocephalus). In: Hagemeijer, E.J.M. & Blair, M.J. (eds.): The EBCC Atlas of European Breeding Birds: Their Distribution and Abundance. T & D Poyser, London.

Boldreghini P. & Santolini R. 1990: Mediterranean Gulls, Larus melanocephalus, marked with coloured rings. Rivista Italiana di Ornitologia, 60: 216.

Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds.) 2008: Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha.

Cramp S. (ed.) 1983: The Birds of the Western Palearctic. Volume III. Oxford
University Press, Oxford.

Edgeller M. L. 1996: First-year Mediterranean Gull with all-dark wings. Dutch Birding 18(5): 241-242.

Flamant R., Meininger P.L., Goutner V., Karauz Er S. & Rudenko A. 2003: Monitoring of Mediterranean Gull Larus melanocephalus by means of colour ringing programmes in the Black Sea and north-eastern Mediterranean regions. Bird Census News 16: 57-62.

Flegg, J. J. M. & Cox, C. J. 1975: Mortality in the Black-headed Gull. Brit. Birds 68: 437-449.

Gergelj J., Žuljević A. & Sekereš O. 2005: Dinamika brojnosti parova i migracija crnoglavog galeba Larus melanocephalus sa kolonije na Palićkom jezeru. Ciconia 13: 122-127.

Holling M. & Rare Breeding Birds Panel 2009: Rare breeding birds in the United Kingdom in 2006. Brit. Birds 102: 158-202.

Hoogendoorn W. 1995: Black-headed Gulls Larus ridibundus and Mediterranean Gull Larus melanocephalus feeding in a sunflowers. Alauda 63: 77.

Hudec K. & Šťastný K. (eds.) 2005: Fauna ČR, Ptáci 2/II. Academia, Praha.

Hume R. A. 1976: The pattern of Mediterranean Gull records at Blackpill, West Glamorgan. Brit. Birds 69: 503-505.

Charitonov S. P. 1986: Zalety běloščekich kraček i černogolovoj čajki v Moskovskuju oblasť. Ornitologija 21: 142-143.

Chytil J. 1999: The present status of Mediterranean Gull Larus melanocephalus in the Czech Republic, with notes on Slovakia. In: Meininger, P., Hoogendoorn, W., Flamant, R., Raevel, P. (eds.): Proceedings of the 1st International Mediterranean Gull Meeting, Le Portel, Pas-de-Calais, France, 4 – 7 September 1998, pp. 39 – 40. EcoNum, Bailleul.

Chytil J. 2000: Federace opět pospolu aneb společné hnízdění česko-slovenských racků černohlavých. Ptačí svět 7(3): 5.

Chytil J. & Macháček P. 2000: Vývoj hnízdních populací rackovitých (Laridae) a rybákovitých (Sternidae) na nejjižnější Moravě. Sylvia 36: 113-126.

Isenmann P. 1978: Note sur les stationnements de Larides sur la côte Atlantique du Maroc en Decembre 1976. Bull. Inst. Sci. Rabat 1978(2): 77-86.

Meininger P. L. 1991: First results of the color ringing of the Mediterranean Gull in the Netherlands. Limosa 64: 173.

Meininger P., Hoogendoorn W., Flamant R. & Raevel P. (eds.) 1999: Proceedings of the 1st International Mediterranean Gull Meeting, Le Portel, Pas-de-Calais, France, 4–7 September 1998. EcoNum, Bailleul.

Milbled T. & Apchain C. 1978: Nidification et migrations de la Mouette Mélanocéphale (Larus melanocephalus) sur le littoral du nord de la France. Alauda 46: 235-256.

Mitchell P. I., Newton S. F., Ratcliffe N. & Dunn T. E. 2006: Seabird populations of Britain and Ireland: the last 30 years. In: Boere G.C., Galbraith C.A. & Stoud D.A. (eds.): Waterbirds Around World. The Stationery Office, UK.

Paterson A. M. 1985: Unusual wing-tip pattern of third-year Mediterraneanm Gull. Brit. Birds 78: 195.

Poot M. 2003: Offshore foraging of Mediterranean Gull Larus melanocephalus in Portugal during the winter. Atlantic Seabirds 5: 1-12.

Poot M. & Flamant R. 2006: Numbers, behaviour and origin of Mediterranean Gull Larus melanocephalus wintering along the west coast of Southern Portugal. Airo 16: 13-22.

Poprach K., Haluzík M. & Chytil J. 2006: Rozšíření a početnost hnízdní populace racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia 42: 66-80.

Poprach K., Haluzík M. & Chytil J. 2007: Hnízdní biologie, biometrie a ekologie racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia 43: 88-108.

Snow D.W. & Perrins C.M. (eds.) 1998: The birds of the Western Palearctic. Concise edition. Vol. I – Non-passerines. Oxford Univ. Press, Oxford, New York.

Spina F. & Volponi S. 2008: Atlante della Migrazione degli Uccelli in Italia. 1. non-Passeriformes. Ministero dell'Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare, Istituto Superiore per la Protezione e la Ricerca Ambientale (ISPRA). Tipografia SCR-Roma. 800 pp.

Sterbetz I. 1984: The feeding ecology of the Mediterranean Gull (Larus melanocephalus). Puszta 2(11): 61-64.

Svetlík J. & Áč P. 1997: Nesting of the Mediterranean Gull (Larus melanocephalus) in Slovakia and in the Central Europe. Folia Zool. 46: 117-123.

Taverner J. H. 1976: Voice, behaviour and display of Mediterranean Gulls. Brit. Birds 69: 4-8.

Varga L., Veprik R., Gergely J., Széll A., Csihar L. & Staudinger I. 1996: A magyar szerencsensirály (Larus melanocephalus) gyürüzési program elsö eredményei. Túzok 1: 116-123.

Vavřík M. 1996: Pozorování dlouhokřídlých v České republice v roce 1995 s doplňky a poznámkami k výskytu v západní Palearktidě. Zprávy Skupiny pro výzkum dlouhokřídlých 3: 7-8.

Vavřík M. 1997: Pozorování dlouhokřídlých v České republice v roce 1996 s doplňky a poznámkami k výskytu v západní Palearktidě. Zprávy Skupiny pro výzkum dlouhokřídlých 4:2-14.

Wernham C.V., Toms M.P., Marchant J.H., Clark J.A., Siriwardena G.M. & Baillie S.R. (eds.) 2002: The Migration Atlas: Movements of the Birds of Britain and Ireland. T. & AD. Poyser, London.

Wetlands International 2006: Waterbird Population Estimates – fourth edition. Wetlands International, Wageningen, The Netherlands.

Yesou P., Fouquet M. & Girard O. 1994: Mediterranean Gull breeding in its first year. Dutch Birding 16: 60-61.

Zielińska M., Zieliński P., Kolodziejczyk P., Szewczyk P. & Betleja J. 2007: Expansion of the Mediterranean Gull Larus melanocephalus in Poland. J. Ornithol. 148: 543-548.

Zubakin V. A. & Charitonov S.P. 1983: Zalet černogolovoj čajki v Moskovskuju oblasť. Ornitologija 18: 167.


Vyhledávání

Kalendář akcí Ornis

Vánoční setkání ornitologů 

(12.12.2019 – 12.12.2019)
12.12.2019, 17:00:00 - 12.12.2019, 20:00:00

ornitologické novinky, přednášky

Plstění, vánoční motivy na věnec 

(13.12.2019 – 13.12.2019)
13.12.2019, 16:00:00 - 13.12.2019, 18:00:00

výtvarná dílna

Vánoční strom pro ptactvo 

(22.12.2019 – 22.12.2019)
22.12.2019, 14:00:00 - 22.12.2019, 18:00:00

tradiční vánoční rozloučení s rokem v ORNIS, výroba ozdob na ptačí strom, lodičky ze skořápek, koledy, koncert nebo divadlo

Ostatní akce

Hrady v Posázaví 

(10.12.2019 – 10.12.2019)
10.12.2019, 17:00:00 - 10.12.2019, 18:00:00

Přednáška Lubomíra Vyňuchala, zaměřená na hradní lokality, které naleznete především na středním toku řeky Sázavy.

Korvínský dům (Horní náměstí 31)
10. prosince od 17 hodin
Jednotné vstupné 10 Kč

Hodiny ze Schwarzwaldu 

(20.9.2019 – 29.12.2019)
20.9.2019, 00:00:00 - 29.12.2019, 23:59:00

Výstava dřevěných kolečkových hodin (tzv. švarcvaldek, někdy také nazývaných hodiny selské) zhotovených hodináři z regionu jižního Německa i Čech od poloviny 18. do konce 19. století. Vybrané exponáty z nejrozsáhlejší soukromé sbírky tohoto typu hodin v Česku byly poprvé prezentovány na výstavě v UPM v Praze roku 2005.

Kaple přerovského zámku.
Vstupné 40/20 Kč.

Novoroční výstup 

(4.1.2020 – 4.1.2020)
4.1.2020, 08:00:00 - 4.1.2020, 15:00:00

V sobotu 4. ledna 2020 otevřeme hradní brány k příležitosti 43. ročníku Novoročního výstupu. Akci pořádáme ve spolupráci s přerovskou skupinou Klubu českých turistů.

Chystáme: pražení kávy, kávový bar, kování v historické kovárně, zabíjačkové dobroty atp.

Jednotné symbolické vstupné 20 Kč.